Moudrost života

3. září 2012 v 23:55 | felixa |  Z původ. blogu
"Jak se může někdo chovat tak sobecky a arogantně,"

pronesla k nám s povzdechem Mirka a stočila pohled k právě hlučně zabouchnutým dveřím vedlejší kanceláře. Ta slova platila Kolegyni, s kterou si každý z nás již užil své.
"Asi nechodila do mateřské školky," odpověděla jsem.
? ? ?
"Jo, o tom něco napsal jeden moudrý pán - jestli chcete, mohu vám to přečíst, není to dlouhé." Chtěli. Tak dobře, rozevřela jsem téměř zapomenutý a nedávno znovunalezený list papíru. Poslechněte si ve zkratce co napsal v jedné ze svých knížek pan Robert Fulghum:
Všechno, co opravdu potřebuju znát o tom, jak žít, co dělat a jak vůbec být, jsem se naučil v mateřské školce. Moudrost mě nečekala na vrcholu hory zvané postgraduál, ale na pískovišti v nedělní školce. Tohle jsem se tam naučil:

O všechno se rozděl.
Hraj fér.
Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde jsi je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic, co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
Žij vyrovnaně - trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.
Nepřestávej žasnout. Vzpomeň si na semínko v plastikovém kelímku - kořínky míří dolů a rostlinka stoupá vzhůru a nikdo vlastně neví jak a proč, ale my všichni jsme takoví.
Zlaté rybičky, křečci a bílé myšky a dokonce i to semínko v kelímku - všichni umřou.
My také.
A nikdy nezapomeň na dětské obrázkové knížky a první slovo, které ses naučil - největší slovo ze všech - DÍVEJ SE.
Všechno, co potřebujete znát, tam někde je. Slušnost, láska a základy hygieny. Ekologie, politika, rovnost a rozumný život. Vyberte si kterékoliv z těchto pravidel a řekněte to složitými dospělými výrazy a vztáhněte si to na svůj život v rodině nebo v práci, na svou vládu nebo svůj svět a uvidíte, že to platí, je to jasné a sedí to.
A stále ještě platí - bez ohledu na to, kolik vám je let -, že když vyrazíte do světa, nejlepší je chytit někoho za ruku a držet se pohromadě.

Když jsem dočetla rozhostilo se ticho. Teď už si to každý musí přebrat sám. Škoda jen, že u toho čtení chyběla jedna z nás.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliza Eliza | E-mail | 5. září 2012 v 14:34 | Reagovat

Fulghumovy knížky u nás vedly a vedou a určitě ještě douhou dobu budou vést na prvním místě v knihovně!! :-P

2 Ella Ella | Web | 6. září 2012 v 8:06 | Reagovat

Moc hezke cteni a pravdive.dekuji za navstevu u me :-D

3 Misha Misha | Web | 6. září 2012 v 23:13 | Reagovat

Tato nepatrna knizecka je opravdu uzasna. Rada si ctu Fulghumovy citaty, strasne pravdive. :-)

4 alenakub alenakub | Web | 11. září 2012 v 23:24 | Reagovat

Jani, úžasné čtení, ale myslím si , že už dávno to neplatí a nebo jsem jenom já skeptická!!!!!!!!!! :-(  :-(

5 Jaroslava Jaroslava | Web | 17. září 2012 v 15:01 | Reagovat

Janičko, to je moc krásně napsané a opravdu moudrá slova. Škoda že stále více lidí, se tím už neřídí...

6 popoluska209 popoluska209 | E-mail | Web | 13. října 2012 v 16:05 | Reagovat

nádherný obrázok :-)

7 greetje greetje | E-mail | Web | 9. listopadu 2012 v 16:00 | Reagovat

ahoj Felixa,
hezky vikend se sladkymi pozdravy,
Greetje

8 greetje greetje | E-mail | Web | 18. listopadu 2012 v 19:39 | Reagovat

ahoj Felixa,

krasny vecer a dobrou noc,
hezky novy tyden,
Greetje :-)  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama